Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt

Kosmas: Kronika česká (Chronica Boemorum) - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě

Téma:

První souvislé vylíčení českých dějin od praotce Čecha po autorovu současnost; zakládající text českého dějepisectví a zdroj většiny národních pověstí


Motivy:

Praotec Čech a hora Říp, Libušina věštba, Přemysl Oráč, dívčí válka, svatý Václav, Boleslav, přemyslovská knížata, zlatý věk a jeho konec, kronikářská pravda, latinská vzdělanost


Prostor děje:

České země – Říp, Vyšehrad, Praha, Levý Hradec, Stará Boleslav; okrajově Morava, Polsko a Německo


Čas děje:

Od mýtického příchodu praotce Čecha po rok 1125, kdy autor zemřel; kronika vznikala mezi lety 1119 a 1125


Kompozice:

Tři knihy. První obsahuje bájné vyprávění až po rok 1038, druhá a třetí popisují události, o nichž autor slyšel nebo které sám zažil – třetí kniha je proto nejpodrobnější a nejosobnější


Literární druh:

epika


Literární žánr:

kronika (historiografické dílo)


Postavy:

  • praotec Čech – vůdce, který přivede lid pod horu Říp a zabere neobydlenou zemi
  • Krok a jeho tři dcery – Kazi (léčitelka), Teta (kněžka) a Libuše (věštkyně a soudkyně)
  • Libuše – nejmladší a nejmoudřejší; soudí spory, je odmítnuta muži jako žena, a proto určí knížete; věští slávu Prahy
  • Přemysl Oráč – sedlák od pluhu ze Stadic, kterého Libuše povolá na trůn; zakladatel dynastie
  • Vlasta a dívčí válka – vzpoura žen po Libušině smrti
  • svatý Václav – kníže vylíčený jako vzor křesťanského panovníka
  • Boleslav I. – jeho bratr a vrah
  • Kosmas – autor sám, který ve třetí knize vystupuje jako svědek

Chceš se na maturitu připravit pořádně?

Získej přístup k více než 500 kvalitním materiálům ze všech předmětů.

Vypravěč:

Autor v ich-formě jako kronikář; obrací se ke svým adresátům, přiznává, co ví z doslechu, a co viděl sám


Vyprávěcí způsoby:

Kronikářské vyprávění řazené podle let; první kniha je vyprávěna volně jako pověst, další dvě věcněji. Do textu vstupují autorské komentáře, přirovnání a moralizování


Typy promluv:

  • kronikářské pásmo v latině – nosné
  • přímá řeč postav – zejména Libušiny věštby
  • autorské oslovení adresáta
  • vložené citáty z Bible a antických autorů
  • verše vkládané mezi prózu

Obsah:

Kronika začíná po biblické potopě a stavbě babylonské věže, kdy se národy rozešly po světě. Do neobydlené země pod horou Říp přivede svůj lid stařešina, jehož Kosmas jmenuje jen jako otce Čecha. Z hory se rozhlédne po krajině oplývající mlékem a strdím a rozhodne, že tady zůstanou.

Následuje zlatý věk: lidé žijí bez majetku, bez sporů a bez zámků na dveřích, protože nikdo nekrade. Ten stav skončí, jakmile se objeví hrabivost. Tehdy je potřeba soudce a lid si zvolí moudrého Kroka.

Krok má tři dcery – Kazi, která zná byliny, Tetu, jež učí obřady, a nejmladší Libuši, věštkyni a soudkyni. Libuše soudí spor dvou mužů o mez a poražený jí vyčte, že ženská nemá vládnout mužům. Libuše mu dá za pravdu tak, že si lid má zvolit knížete – a rovnou řekne, kterého: pošle poselstvo za jejím koněm do Stadic, kde najdou Přemysla orat.

Přemysl dojí zpět s nimi, ale vezme si s sebou lýkové střevíce a mošnu, aby jeho potomci nikdy nezapomněli, odkud rod pochází. Libuše mu předpoví slávu jeho rodu a ve slavné věštbě spatří město, jehož sláva se hvězd dotýká – Prahu.

Po Libušině smrti vypukne dívčí válka: ženy pod vedením Vlasty si postaví hrad Děvín a bojují proti mužům, dokud nejsou pobity.

Druhá kniha přechází k doloženým dějinám: pokřtění Bořivoje, vláda přemyslovských knížat, zavraždění svatého Václava jeho bratrem Boleslavem, spory o trůn, vpády a smíry. Kosmas píše z toho, co slyšel od starších.

Třetí kniha popisuje jeho vlastní dobu a on sám v ní vystupuje jako svědek. Líčí boje o knížecí stolec, spory kněží a biskupů a stěžuje si na mravy své doby.

Kronika končí uprostřed roku 1125, kdy Kosmas zemřel. Pokračovali v ní další – kanovník vyšehradský a mnich sázavský – ale to už je jiné dílo.


Jazykové prostředky:

  • středověká latina, prokládaná verši
  • citáty z Vergilia, Ovidia a Bible
  • první doložené české glosy – jednotlivá česká slova a jména
  • rétorické figury a přirovnání podle antického vzoru
  • moralizující komentáře
  • střídání prózy a veršů (prosimetrum)

Tropy a figury:

  • symbol – Přemyslova mošna a lýkové střevíce jako připomínka pokorného původu rodu
  • věštba a předzvěst jako kompoziční prostředek
  • kontrast – bájný zlatý věk proti současné zkaženosti
  • personifikace země a Prahy
  • antické narážky a přirovnání
  • alegorie – Libušin soud jako obraz spravedlnosti

Kosmas

Kosmas (asi 1045–1125), děkan pražské svatovítské kapituly, kněz a první český kronikář. Studoval v Lutychu, byl ženatý (celibát tehdy nebyl vynucován) a měl syna Jindřicha. Kroniku psal až ve stáří, od svých asi sedmdesáti let, a nedokončil ji – končí rokem jeho smrti.


Další autorova díla:

  • Kronika česká je jediné dochované Kosmovo dílo

Literární kontext:

Česká středověká latinská literatura. Kronika je nejstarší dochované souvislé zpracování českých dějin a hlavní pramen, z něhož čerpali všichni pozdější – Dalimil, Hájek, Jirásek ve Starých pověstech českých i Smetana v Libuši. Pověsti o praotci Čechovi a Přemyslovi známe právě odtud.


FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.


Další doporučené rozbory k maturitě