Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Život v koncentračním táboře viděný zevnitř, bez hrdinství a bez útěchy; román o tom, co dělá vězeňský systém s lidmi, kteří v něm musí spolupracovat
Koncentrační tábor, vězeňská hierarchie, kápové a funkcionáři, přežití za každou cenu, solidarita a udání, hlad, selekce, lékař v táboře, morální šeď, osvobození
Nacistický koncentrační tábor – baráky, apelplac, revír, krematorium; prostor uzavřený ostnatým drátem
Léta 1944–1945; román vyšel roku 1956
Chronologické vyprávění sledující několik vězňů; kompozice odpovídá táborovému stereotypu – dny se opakují a jednotlivé osudy se prolínají a mizí
epika
román (s koncentráčnickou tematikou)
Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě; podává dění věcně, bez patosu a bez zdůrazňování, s dokumentární přesností
Realistické, dokumentárně přesné vyprávění; autor se vyhýbá hrdinským gestům a soustředí se na mechanismus tábora
Román se odehrává celý uvnitř nacistického koncentračního tábora a nesleduje jednoho hrdinu, ale skupinu vězňů a mechanismus, ve kterém žijí.
Tábor má vlastní řád. Vězni jsou rozděleni podle kategorií a označeni barevnými trojúhelníky; postavení v hierarchii rozhoduje o tom, jak dlouho člověk přežije. Nad běžnými vězni stojí kápové a blokoví – také vězni, kterým byla svěřena moc nad ostatními.
Právě na téhle vrstvě je kniha nejsilnější. Ten, kdo dostal funkci, má jídlo navíc a šanci přežít, ale musí za to bít, hlásit a vybírat. Frýd neukazuje netvory ani světce, ale lidi tlačené do rozhodnutí, na která neexistuje správná odpověď.
Zvláštní postavení mají táboroví lékaři. Rozhodují, koho zapíší jako práceschopného, a vědí, že tím zároveň rozhodují, kdo půjde do plynu.
Dny se opakují: apel, práce, hlad, nemoc, selekce. Vypravěč to podává věcným, skoro úředním tónem, což je nejúčinnější část celé knihy – hrůzu nemusí nikde pojmenovat.
Esesáci nejsou líčeni jako zrůdy, ale jako úředníci, kteří vedou evidenci a plní normu.
Přichází konec války a osvobození. Nepřinese ale žádnou katarzi – jen zjištění, že ti, kdo přežili, si s sebou ponesou i to, co museli udělat, aby přežili.
Norbert Frýd (1913–1976), český prozaik, novinář a diplomat židovského původu. Prošel terezínským ghettem, Osvětimí a dalšími tábory; jeho rodiče i první žena zahynuli. Krabice živých vychází z vlastní zkušenosti a patří k prvním českým prózám, které tábor popsaly bez hrdinské stylizace.
Česká poválečná literatura s koncentráčnickou tematikou. Kniha vyšla roku 1956, tedy ještě před vlnou šedesátých let (Lustig, Fuks, Weil), a je pozoruhodná tím, že se vyhnula schématu hrdinný vězeň proti zlému dozorci – ukazuje místo toho šedou zónu, ve které museli vězni fungovat.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.