Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Kritika totalitní společnosti budoucnosti, která obětovala svobodu, individualitu a lidské city za cenu umělé stability a pohodlí
Genetické šlechtění a kastovní systém (Alfa až Epsilon), droga soma jako prostředek úniku od problémů, kondicionování a hypnopedie (výchova spánkem), kult spotřeby a zapomenutá minulost, potlačení rodiny, mateřství a hlubokých citů, věda a technika jako nástroj kontroly, svoboda jednotlivce versus stabilita společnosti, civilizace versus příroda (rezervace "Divochů")
Světový stát budoucnosti, zejména Londýn, a indiánská rezervace v Novém Mexiku (Malpais)
Vzdálená budoucnost, rok 632 letopočtu Forda (odvozeného od Henryho Forda a jeho výrobní linky)
Chronologicky vyprávěný román s několika dějovými liniemi (Bernard a Lenina, později Divoch John), které se postupně propojí. Úvodní kapitoly mají silně expoziční, popisný charakter (prohlídka Líhňařského a klimatizačního centra)
Epika
Antiutopický (dystopický) román
Er-forma – vševědoucí vypravěč, který střídá pohled jednotlivých postav (Bernard, Lenina, John)
Vyprávěcí a popisný způsob, dialogy, místy filozofická rozprava (rozhovor Johna s Mustaphou Mondem)
Děj se odehrává ve vzdálené budoucnosti, v takzvaném Světovém státě, kde lidé nejsou rození, ale uměle vyráběni a geneticky předurčováni v líhňařských centrech do pěti kast od nejinteligentnější Alfy po nejprimitivnější Epsilon. Od narození jsou občané formováni hypnopedií a Pavlovovým kondicionováním tak, aby milovali svou práci, konzumovali a nikdy netoužili po ničem, co jim společnost neposkytuje. Rodina, manželství i hluboké city jsou považovány za nemravné přežitky, místo nich vládne volná promiskuita a droga soma, která kdykoliv zažene každou nepříjemnou myšlenku.
Hlavní postavou první části je Bernard Marx, příslušník vyšší kasty Alfa, který je kvůli tělesné odchylce společensky nejistý a vnitřně se cítí odcizen od okolní bezmyšlenkovité spokojenosti. Spolu s Leninou Crowneovou odjíždí na výlet do indiánské rezervace v Novém Mexiku, jednoho z mála míst, kde lidé žijí mimo kontrolu Světového státu ve stavu, který civilizace považuje za barbarský. Tam objeví Lindu, ženu, která se kdysi na rezervaci ztratila a od té doby v ní žije, a jejího syna Johna, počatého ještě v civilizaci, ale vychovaného mezi Indiány na směsici indiánských rituálů a starého výtisku Shakespeara.
Bernard přiveze Lindu a Johna, přezdívaného Divoch, zpět do Londýna, kde se z nich na čas stanou senzací. John je fascinován i zděšen vyspělou technikou a morálkou, kterou nedokáže sladit se svými hodnotami vyrůstajícími z Shakespearových her a náboženského cítění. Zamiluje se do Leniny, ale jeho představa lásky jako oběti a věrnosti naráží na její naprosto odlišné, volné pojetí vztahů, což vede k jeho zoufalství a odmítnutí.
Vyvrcholením románu je Johnův rozhovor se Světovým kontrolorem Mustaphou Mondem, jedním z deseti mužů řídících celý stát, který mu otevřeně vysvětlí, proč byla obětována svoboda, umění, náboženství i utrpení ve prospěch stability a všeobecného, byť povrchního štěstí. John odmítá takový svět přijmout a snaží se žít v ústraní vlastním asketickým způsobem, avšak i tam je pronásledován zvědavými davy a novináři. Zoufalý ze střetu obou nesmiřitelných světů nakonec spáchá sebevraždu, čímž kniha uzavírá svou hořkou úvahu o ceně, kterou lidstvo platí za pohodlí a nesvobodu.
Aldous Huxley (1894–1963) byl anglický spisovatel, esejista a myslitel, pocházející z významné intelektuální rodiny – byl vnukem biologa T. H. Huxleyho, bratrem biologa Juliana Huxleyho a nevlastním bratrem fyziologa a nositele Nobelovy ceny Andrewa Huxleyho. Studoval na Oxfordu, kde kvůli oční chorobě téměř oslepl, což ovlivnilo jeho další zaměření na literaturu a filozofii místo medicíny. Svůj nejslavnější román "Konec civilizace" (anglicky "Brave New World") napsal roku 1931 a vydal 1932 jako reakci na rychlý technický pokrok, fordismus, behaviorismus a dobové úvahy o eugenice. Ve třicátých letech se přestěhoval do USA, kde se později zabýval mysticismem, orientální filozofií a experimenty s psychoaktivními látkami, o nichž pojednává esej "Dveře vnímání". Zemřel 22. listopadu 1963 v Los Angeles, ironií osudu ve stejný den jako prezident John F. Kennedy a spisovatel C. S. Lewis.
Román patří k zakladatelským dílům moderní antiutopické (dystopické) literatury 20. století, vedle Zamjatinova románu My a Orwellova díla 1984. Zatímco Orwell líčí totalitu založenou na násilí a strachu, Huxleyho vize je varováním před "měkkou" totalitou založenou na pohodlí, rozptýlení a dobrovolné rezignaci na svobodu. Dílo reaguje na meziválečné nadšení pro vědeckotechnický pokrok, masovou výrobu (fordismus), reklamu a konzumní kulturu USA dvacátých let. Stalo se jedním z nejcitovanějších varovných textů před manipulací společnosti prostřednictvím vědy, médií a spotřeby a dodnes je součástí kánonu světové literatury.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.