Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt

Aldous Huxley: Konec civilizace - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě

Téma:

Kritika totalitní společnosti budoucnosti, která obětovala svobodu, individualitu a lidské city za cenu umělé stability a pohodlí


Motivy:

Genetické šlechtění a kastovní systém (Alfa až Epsilon), droga soma jako prostředek úniku od problémů, kondicionování a hypnopedie (výchova spánkem), kult spotřeby a zapomenutá minulost, potlačení rodiny, mateřství a hlubokých citů, věda a technika jako nástroj kontroly, svoboda jednotlivce versus stabilita společnosti, civilizace versus příroda (rezervace "Divochů")


Prostor děje:

Světový stát budoucnosti, zejména Londýn, a indiánská rezervace v Novém Mexiku (Malpais)


Čas děje:

Vzdálená budoucnost, rok 632 letopočtu Forda (odvozeného od Henryho Forda a jeho výrobní linky)


Kompozice:

Chronologicky vyprávěný román s několika dějovými liniemi (Bernard a Lenina, později Divoch John), které se postupně propojí. Úvodní kapitoly mají silně expoziční, popisný charakter (prohlídka Líhňařského a klimatizačního centra)


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Antiutopický (dystopický) román


Postavy:

  • Bernard Marx – Příslušník kasty Alfa, psycholog. Fyzicky menší a slabší než ostatní Alfy (údajně kvůli chybě při "výrobě"), proto je společensky nejistý, náladový a pociťuje odcizení. Kritizuje systém, ale zároveň touží po jeho uznání a slávě.
  • Lenina Crowneová – Mladá, atraktivní pracovnice líhně. Typická představitelka konformní společnosti – bere pravidelně somu, střídá partnery a nechápe pojmy jako věrnost či láska, přesto k Johnovi pociťuje neobvykle silný cit.
  • John ("Divoch") – Syn Lindy a ředitele Líhně, narozený a vyrostlý mimo civilizaci na indiánské rezervaci. Vychován na Shakespearovi a indiánských rituálech, je citlivý, mravně přísný a hluboce rozpolcený mezi dvěma světy, které oba nakonec odmítá.
  • Helmholtz Watson – Bernardův přítel, nadaný spisovatel a přednášející, Alfa-plus. Na rozdíl od Bernarda netrpí méněcenností, ale intelektuální nespokojeností – cítí, že má sílu napsat něco skutečně hlubokého, což systém neumožňuje.
  • Mustapha Mond – Světový kontrolor pro západní Evropu. Vzdělaný, inteligentní muž, který kdysi sám experimentoval s vědou a svobodou, ale vědomě zvolil moc a stabilitu. Johnovi otevřeně vysvětluje a obhajuje principy, na nichž stát stojí.
  • Linda – Johnova matka, bývalá pracovnice líhně, která zabloudila na rezervaci a byla tam ponechána. Na rezervaci je odstrkovaná pro své civilizační zvyky, po návratu do Londýna propadá závislosti na somě.

Chceš se na maturitu připravit pořádně?

Získej přístup k více než 500 kvalitním materiálům ze všech předmětů.

Vypravěč:

Er-forma – vševědoucí vypravěč, který střídá pohled jednotlivých postav (Bernard, Lenina, John)


Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí a popisný způsob, dialogy, místy filozofická rozprava (rozhovor Johna s Mustaphou Mondem)


Typy promluv:

  • Dialogy – Nesou většinu ideového sporu (např. finální diskuse Johna s Mondem o svobodě a štěstí)
  • Popis prostředí – Detailní líčení Líhňařského centra a technologií budoucnosti
  • Citáty ze Shakespeara – John jimi vyjadřuje city, na které civilizace nemá slova

Obsah:

Děj se odehrává ve vzdálené budoucnosti, v takzvaném Světovém státě, kde lidé nejsou rození, ale uměle vyráběni a geneticky předurčováni v líhňařských centrech do pěti kast od nejinteligentnější Alfy po nejprimitivnější Epsilon. Od narození jsou občané formováni hypnopedií a Pavlovovým kondicionováním tak, aby milovali svou práci, konzumovali a nikdy netoužili po ničem, co jim společnost neposkytuje. Rodina, manželství i hluboké city jsou považovány za nemravné přežitky, místo nich vládne volná promiskuita a droga soma, která kdykoliv zažene každou nepříjemnou myšlenku.

Hlavní postavou první části je Bernard Marx, příslušník vyšší kasty Alfa, který je kvůli tělesné odchylce společensky nejistý a vnitřně se cítí odcizen od okolní bezmyšlenkovité spokojenosti. Spolu s Leninou Crowneovou odjíždí na výlet do indiánské rezervace v Novém Mexiku, jednoho z mála míst, kde lidé žijí mimo kontrolu Světového státu ve stavu, který civilizace považuje za barbarský. Tam objeví Lindu, ženu, která se kdysi na rezervaci ztratila a od té doby v ní žije, a jejího syna Johna, počatého ještě v civilizaci, ale vychovaného mezi Indiány na směsici indiánských rituálů a starého výtisku Shakespeara.

Bernard přiveze Lindu a Johna, přezdívaného Divoch, zpět do Londýna, kde se z nich na čas stanou senzací. John je fascinován i zděšen vyspělou technikou a morálkou, kterou nedokáže sladit se svými hodnotami vyrůstajícími z Shakespearových her a náboženského cítění. Zamiluje se do Leniny, ale jeho představa lásky jako oběti a věrnosti naráží na její naprosto odlišné, volné pojetí vztahů, což vede k jeho zoufalství a odmítnutí.

Vyvrcholením románu je Johnův rozhovor se Světovým kontrolorem Mustaphou Mondem, jedním z deseti mužů řídících celý stát, který mu otevřeně vysvětlí, proč byla obětována svoboda, umění, náboženství i utrpení ve prospěch stability a všeobecného, byť povrchního štěstí. John odmítá takový svět přijmout a snaží se žít v ústraní vlastním asketickým způsobem, avšak i tam je pronásledován zvědavými davy a novináři. Zoufalý ze střetu obou nesmiřitelných světů nakonec spáchá sebevraždu, čímž kniha uzavírá svou hořkou úvahu o ceně, kterou lidstvo platí za pohodlí a nesvobodu.


Jazykové prostředky:

  • Novořeč budoucnosti – Výrazy jako "soma", "pneumatický", "Ford" místo "Bůh", oslovení "moji" v množném čísle jako projev promiskuity.
  • Ironie a sarkasmus – Vypravěč popisuje hrůzné jevy (např. kondicionování dětí elektrickými šoky) neutrálním, téměř nadšeným tónem.
  • Kontrast jazykových rovin – Strohý, technický jazyk Světového státu proti archaické, básnické mluvě Shakespearových citátů, kterými mluví John.
  • Slogany a hypnopedické průpovídky – Neustále opakované věty jako "Všichni patří všem", které fungují jako manipulativní mantry.
  • Groteska a satira – Zveličení rysů konzumní společnosti (např. hry jako "centrifugální bombaréz") k obnažení jejich prázdnoty.

Tropy a figury:

  • Symbol – Soma jako symbol úniku, náhražkového štěstí a kontroly obyvatel.
  • Symbol – Rezervace jako symbol "přirozeného", ale i barbarského světa, protikladu civilizace.
  • Alegorie – Celý Světový stát je alegorií možného vývoje moderní technokratické a konzumní společnosti.
  • Antiteze – Stálé stavění civilizace a přírody, stability a svobody, rozkoše a bolesti proti sobě.

Aldous Huxley

Aldous Huxley (1894–1963) byl anglický spisovatel, esejista a myslitel, pocházející z významné intelektuální rodiny – byl vnukem biologa T. H. Huxleyho, bratrem biologa Juliana Huxleyho a nevlastním bratrem fyziologa a nositele Nobelovy ceny Andrewa Huxleyho. Studoval na Oxfordu, kde kvůli oční chorobě téměř oslepl, což ovlivnilo jeho další zaměření na literaturu a filozofii místo medicíny. Svůj nejslavnější román "Konec civilizace" (anglicky "Brave New World") napsal roku 1931 a vydal 1932 jako reakci na rychlý technický pokrok, fordismus, behaviorismus a dobové úvahy o eugenice. Ve třicátých letech se přestěhoval do USA, kde se později zabýval mysticismem, orientální filozofií a experimenty s psychoaktivními látkami, o nichž pojednává esej "Dveře vnímání". Zemřel 22. listopadu 1963 v Los Angeles, ironií osudu ve stejný den jako prezident John F. Kennedy a spisovatel C. S. Lewis.


Další autorova díla:

  • Ostrov
  • Znovu navštívený konec civilizace (Brave New World Revisited)
  • Kontrapunkt
  • Šedá eminence
  • Dveře vnímání

Literární kontext:

Román patří k zakladatelským dílům moderní antiutopické (dystopické) literatury 20. století, vedle Zamjatinova románu My a Orwellova díla 1984. Zatímco Orwell líčí totalitu založenou na násilí a strachu, Huxleyho vize je varováním před "měkkou" totalitou založenou na pohodlí, rozptýlení a dobrovolné rezignaci na svobodu. Dílo reaguje na meziválečné nadšení pro vědeckotechnický pokrok, masovou výrobu (fordismus), reklamu a konzumní kulturu USA dvacátých let. Stalo se jedním z nejcitovanějších varovných textů před manipulací společnosti prostřednictvím vědy, médií a spotřeby a dodnes je součástí kánonu světové literatury.


FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.


Další doporučené rozbory k maturitě