Umberto Eco: Jméno růže - rozbor díla

Téma:

Střet středověkého dogmatismu s rozumovým poznáním, síla smíchu, nebezpečí fanatismu a labyrint znaků a knih.

Motivy:

• detektivní pátrání (středověké)
• knihovna (labyrint)
• smích (Aristotelova Poetika)
• kacířství a inkvizice
• teologické spory (chudoba církve)
• láska (Adsova iniciace)
• apokalypsa

Prostor děje:

Benediktinské opatství v severní Itálii (s dominantní budovou Aedificia – knihovny).

Čas děje:

Listopad 1327 (7 dní).

Kompozice:

Rámcová (nalezený rukopis). Děj je členěn na 7 dní a dále podle liturgických hodin (prima, tercie, nešpory...). Postmoderní román (více vrstev).

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Historický román / Detektivka / Filozofický román

Postavy:

• Vilém z Baskervillu – Františkánský mnich; bývalý inkvizitor; je to středověký Sherlock Holmes; racionální, empirik (vliv Rogera Bacona a Ockhama); používá logiku a dedukci; je tolerantní, obhajuje smích.
• Adso z Melku – Vypravěč; mladý novic, Vilémův žák (Dr. Watson); naivní, zbožný; prožije v klášteře milostný zážitek s dívkou, který ho poznamená; román píše jako starý muž.
• Jorge z Burgosu – Slepý starý mnich; fanatik, strážce knihovny; nenávidí smích, protože smích zbavuje strachu z ďábla; je hlavním antagonistou a vrahem (i když nepřímo).
• Bernardo Gui – Inkvizitor; historická postava; krutý, dogmatický, zneužívá vraždy k politickému boji proti františkánům.
• Salvator a Remigio – Mniši s kacířskou minulostí (dulcinisté); oběti inkvizice.

Vypravěč:

Ich-forma (Adso).

Vyprávěcí způsoby:

Kronikářský záznam, Filozofické disputace, Detektivní dedukce.

Typy promluv:

• Latinské citáty – Hojné, dokreslují atmosféru.
• Teologické debaty – O smíchu, o chudobě Krista.

Obsah:

Do opatství v horách přijíždí učený františkán Vilém z Baskervillu se svým novicem Adsem. Má zde připravit setkání teologů o chudobě církve. Opat ho však požádá o vyšetření podivné smrti mnicha Adelma.

Během sedmi dnů dochází k sérii vražd, které zdánlivě kopírují rány z Apokalypsy (krev, voda, oheň). Mniši jsou nalezeni mrtví s černými prsty a jazykem. Vilém pátrá pomocí logiky. Zjišťuje, že klíčem je tajemná knihovna v labyrintu věže, kam mají mniši zakázaný vstup.

Adso se v noci setká v kuchyni s chudou dívkou z vesnice a prožije s ní milování. Dívka je později inkvizitorem Bernardem Guiem obviněna z čarodějnictví (spolu s mnichy Salvatorem a Remigiem) a odsouzena k upálení. Vilém tomu nedokáže zabránit.

Vilém nakonec rozluští tajný kód pro vstup do finis africae (tajné místnosti v knihovně). Zde čeká slepý Jorge z Burgosu. Jorge otrávil stránky Aristotelovy ztracené Druhého knihy Poetiky, která pojednává o komedii a smíchu. Mniši, kteří knihu četli a slinili si prsty při otáčení stránek, se otrávili jedem. Jorge věří, že smích by zničil strach z Boha a tím i církev.

Když je odhalen, Jorge začne otrávenou knihu jíst a poté zapálí knihovnu. Vypukne požár, který zničí celé opatství (největší pokladnici vědění křesťanského světa). Vilém a Adso uniknou.

Adso na konci vzpomíná. Dívku už nikdy neviděl, nezná ani její jméno. Z opatství zbyly jen ruiny. Zbylo jen jméno růže, my máme jen holá jména.

Jazykové prostředky:

• Stylová nápodoba – Jazyk připomíná středověké kroniky.
• Intertextualita – Odkazy na Doyla (Baskerville), Borgese (Jorge z Burgosu).
• Symbolika – Labyrint, Zrcadlo, Růže.

Tropy a figury:

• Metafora – Knihovna jako vesmír.
• {"Symbol – Jméno růže (znak, který zůstane, když věc zmizí"=>"stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenemus)."}

Umberto Eco

Umberto Eco (1932–2016). Italský sémiotik, filozof a spisovatel. 'Jméno růže' (1980) je jeho debut, světový bestseller. Eco do románu vložil své znalosti středověku a sémiotiky.

Další autorova díla:

• Foucaultovo kyvadlo
• Ostrov včerejšího dne
• Baudolino

Literární kontext:

Postmoderna. Román lze číst jako detektivku, historickou studii nebo filozofický traktát o znaku a interpretaci.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský