Alexandr Solženicyn: Jeden den Ivana Děnisoviče - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Film (1:45:49; anglicky)

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Ničivý dopad totalitního systému na lidskou důstojnost a boj jedince o přežití v gulagu

Motivy:

Gulag (pracovní tábor), totalita a útlak, lidská důstojnost, boj o přežití, hlad a zima, práce jako spása i prokletí, nespravedlnost a absurdita režimu, drobné radosti a štěstí

Prostor děje:

Sovětský svaz – pracovní tábor (gulag) na Sibiři

Čas děje:

Jeden den v zimě, pravděpodobně v lednu 1951 (období stalinismu)

Kompozice:

Přísně chronologická, děj sleduje jeden jediný den od rána (budíček v 5 -00) do večera (večerka)

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Novela (někdy označována jako táborová próza)

Postavy:

Ivan Děnisovič Šuchov (č. Šč-854) – Hlavní hrdina, prostý venkovský člověk, bývalý voják, odsouzen na 10 let za údajnou vlastizradu (dostal se do německého zajetí), je pracovitý, poctivý, vynalézavý a houževnatý, snaží se přežít, aniž by ztratil svou lidskou důstojnost, váží si práce a drobných radostí (kousek chleba navíc).
Ťurin – Parťák (velitel Šuchovovy party zedníků), je zkušený, přísný, ale spravedlivý, dokáže pro svou partu vyjednat lepší podmínky, v táboře je již 19 let, představuje autoritu založenou na respektu, ne na strachu.
Cézar Markovič – Intelektuál (bývalý filmař) z Moskvy, dostává balíčky z domova, díky čemuž má v táboře privilegované postavení, na těžkou práci nemusí, pracuje v kanceláři, je vzdělaný, ale v praktickém životě tábora nepoužitelný, Šuchov mu pomáhá.
Feťukov – Spoluvězeň, přezdívaný 'šakal', je to zlomený člověk, který ztratil veškerou důstojnost, loudí jídlo, sbírá nedopalky, je ostatním pro smích, představuje odstrašující příklad toho, co tábor dokáže s člověkem udělat.
Aljoška (Baptista) – Hluboce věřící spoluvězeň, tábor vnímá jako boží zkoušku, je skromný, tichý a nezištně pomáhá ostatním, představuje duchovní protipól materiálního boje o přežití.

Vypravěč:

Er-forma, ale velmi blízká vnímání hlavní postavy (polopřímá řeč). Vypravěč popisuje události, ale i myšlenky a pocity Ivana Děnisoviče

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (popis průběhu dne), Popisný (detailní popisy prostředí tábora, práce, jídla, zimy), Úvahový (Šuchovovy myšlenky o životě, svobodě, spravedlnosti)

Typy promluv:

Pásmo vypravěče – Kombinace objektivního popisu a vnitřního světa Šuchova
Přímá řeč – Strohé, úsečné dialogy mezi vězni, plné táborového slangu
Vnitřní monology – Šuchovovy úvahy, vzpomínky na domov, kalkulace, jak přežít
Polopřímá řeč – Častý prostředek, kdy vypravěč mluví slovy a myšlenkami Šuchova

Obsah:

Novela popisuje jeden jediný, zdánlivě obyčejný den vězně Ivana Děnisoviče Šuchova v sibiřském pracovním táboře. Děj začíná brzy ráno, v pět hodin, drsným budíčkem. Šuchov se necítí dobře, má horečku a zvažuje, že se přihlásí na marodku. Nakonec se však rozhodne jít do práce, protože na marodce by mohl přijít o příděl jídla a ztratit přízeň.

Sledujeme Šuchova při všech táborových rituálech. Patří k nim ranní sčítání v mrazu zvané apoštolka, skromná snídaně z řídké kaše, ponižující osobní prohlídky zvané filcování a dlouhý pochod na pracoviště, kterým je stavba elektrárny uprostřed pusté stepi. Šuchov je členem party zedníků, kterou vede zkušený parťák Ťurin. Ten dokáže pro své muže zajistit alespoň trochu výhodnější práci v závětří a lepší příděly jídla.

Hlavní část dne tvoří popis těžké fyzické práce v krutém mrazu. Pro Šuchova je však poctivě odvedená práce zdrojem hrdosti a jediným smyslem absurdního života v táboře. Schovává si zednickou lžíci jako svůj nejcennější majetek a váží si každého kousku chleba, který si ušetří. Během pracovní doby a krátké polední pauzy sledujeme i osudy ostatních vězňů včetně intelektuála Cézara, kterému Šuchov pomáhá, věřícího Aljošky, nebo zlomeného šakala Feťukova.

Večer se vězni vracejí do tábora. Opět je čeká sčítání, prohlídka a skromná večeře. Šuchovovi se podaří zašít kousek pilky, kterou chce použít na výrobu nožíku, a úspěšně ji pronést kontrolou. Večer ještě vystojí za Cézara frontu na balíček a dostane za to trochu jídla navíc.

Den končí večerkou. Šuchov usíná a rekapituluje si uplynulý den. Přestože byl plný zimy, hladu a dřiny, považuje ho za šťastný. Neskončil v korekci, práce se mu dařila, sehnal jídlo navíc a neprozradili mu pilku. Byl to skoro šťastný den. Z těch 3653 dnů, které mu v táboře zbývají, a tří dnů navíc kvůli přestupným rokům byl tento jedním z těch lepších. V této prosté úvaze spočívá celá tragédie a absurdita gulagu.

Jazykové prostředky:

Věcný, strohý až reportážní styl – Bez emocí popisuje otřesné podmínky, což zvyšuje autentičnost.
Táborový slang (argot) – Používání specifických výrazů z prostředí gulagu ('káry', 'parťák', 'šakal', 'filcovat').
Lidová mluva – Jazyk Šuchova je prostý, venkovský.
Detailní popis (naturalistické prvky) – Popisy hladu, zimy, nemoci, ponižování, boje o jídlo.
Kontrast – Mezi absurditou obvinění (za nic) a krutostí trestu; mezi Šuchovem (důstojnost) a Feťukovem (ztráta důstojnosti).
Symbolika – Lžíce (symbol osobního vlastnictví a přežití), chléb (hodnota života).

Tropy a figury:

Metafora – 'Slunce stojí vysoko, jako by se na oběd chystalo' (čas měřený přírodou, ne hodinkami).
Přirovnání – 'Zima byla jako břitva.'
Litotes (zjemnění) – Často ironické, např. 'nebylo mu nejhůř'.
Synekdocha – Číslo místo jména (Šč-854), odlidštění vězňů.

Alexandr Solženicyn

Alexandr Solženicyn (1918 až 2008) byl ruský spisovatel, dramatik a historik, který se stal symbolem odporu proti sovětskému totalitnímu režimu. Sám strávil osm let v pracovních táborech (gulagu) a následně ve vyhnanství za kritiku Stalina v soukromém dopise. Jeho dílo Jeden den Ivana Děnisoviče (1962) bylo přelomové, protože jako první oficiálně vydané dílo v SSSR otevřeně popisovalo realitu gulagů. Bylo vydáno s povolením Nikity Chruščova v období tání. Později byl Solženicyn za svá díla (zejména Souostroví Gulag) znovu pronásledován, zbaven občanství a vyhoštěn ze země. V roce 1970 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Do Ruska se vrátil až po pádu Sovětského svazu v roce 1994.

Další autorova díla:

Souostroví Gulag
Rakovina
V kruhu prvním
Rudé kolo

Literární kontext:

Dílo vyšlo v roce 1962, v období tzv. chruščovovského tání, kdy došlo k dočasnému uvolnění cenzury v Sovětském svazu. Jeden den Ivana Děnisoviče byl literární senzací a politickou událostí, protože prolomil tabu tématu stalinských represí a gulagů. Novela je základním dílem táborové prózy a patří do kontextu ruské literatury 20. století, která se vyrovnávala s totalitou. Solženicyn navazuje na tradici ruského realismu (Tolstoj, Dostojevskij) důrazem na detail, psychologii a morální otázky. Jeho strohý, dokumentární styl ovlivnil mnoho dalších autorů. Po nástupu Brežněva byla tato literatura opět zakázána a Solženicyn se stal disidentem.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.