Kurt Vonnegut: Jatka č. 5 - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Bombardování Drážďan viděné očima muže, který se odpoutal v čase; protiválečný román, jenž o válce odmítá mluvit hrdinsky, protože se o ní hrdinsky mluvit nedá

Motivy:

Bombardování Drážďan, odpoutání v čase, Tralfamador, válečné zajetí, „A tak to jde“, fatalismus, posttraumatická porucha, zoo na cizí planetě, smrt jako okamžik mezi jinými, nemožnost vyprávět o válce

Prostor děje:

Drážďany za války (jatka číslo pět, kde jsou zajatci ubytováni), americké Ilium ve státě New York, a planeta Tralfamador; místa se střídají bez přechodu, jak hrdina přeskakuje v čase

Čas děje:

Únor 1945 (nálet na Drážďany), poválečná Amerika padesátých a šedesátých let, a Billyho stáří; román vyšel roku 1969, v době války ve Vietnamu

Kompozice:

Nechronologická, roztříštěná stavba – hrdina „se odpoutal v čase“ a scény jdou v pořadí, které nemá dějovou logiku. První a poslední kapitola jsou autorský rámec, v němž Vonnegut mluví sám za sebe o tom, jak knihu psal dvacet let

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (protiválečný, s prvky sci-fi a autobiografie)

Postavy:

Billy Pilgrim – neduživý optik, za války zajatec bez výcviku a bez zájmu přežít; tvrdí, že ho unesli Tralfamadořané a že se pohybuje v čase; není hrdina a ani jím být nechce
Roland Weary – voják posedlý představou válečného hrdinství; zemře na gangrénu a před smrtí ze své smrti obviní Billyho
Paul Lazzaro – mstivý spoluzajatec, který Billymu slíbí, že ho jednou nechá zabít, a slib splní
Edgar Derby – slušný učitel středního věku, jediná morálně vzpřímená postava; po náletu je popraven za to, že si z trosek vzal konvičku
Montana Wildhacková – herečka, kterou Tralfamadořané umístí do Billyho výběhu v zoo
Tralfamadořané – mimozemšťané, kteří vidí čas najednou; smrt je pro ně jen nepovedený okamžik, k němuž lze kdykoli přijít jinam
Kurt Vonnegut – vystupuje sám v rámcových kapitolách jako svědek náletu

Vypravěč:

Dvojí: v rámcových kapitolách autor v ich-formě, v hlavním textu vševědoucí vypravěč, který Billyho sleduje bez soucitu i bez odsudku

Vyprávěcí způsoby:

Nelineární montáž scén, opakování, autorský vstup do textu; sci-fi rámec slouží jako způsob, jak vůbec unést vyprávění o masakru

Typy promluv:

vypravěčské pásmo – úsporné, věcné, bez patosu
autorská promluva v rámcových kapitolách
dialog – krátký, často absurdní
opakovaná formule „A tak to jde“ po každé zmínce o smrti

Obsah:

Kniha začíná tím, že autor vysvětlí, proč se mu ji dvacet let nedařilo napsat. Byl v Drážďanech, když je spojenci vybombardovali, a nemá o tom co říct – protože o masakru se nedá říct nic chytrého. Slíbí, že v knize nebude žádná role pro Franka Sinatru a že skončí ptačím zapípáním.

Hlavní příběh patří Billymu Pilgrimovi. Neduživý mladík bez výcviku se za války ocitne v Ardenách, kde ho hned zajmou Němci. Cestou potká Rolanda Wearyho, vojáka posedlého představou vlastního hrdinství, a Paula Lazzara, který mu později slíbí smrt.

Zajatce odvezou do Drážďan – města bez zbrojního průmyslu a bez protiletecké obrany, které platí za bezpečné. Ubytují je v podzemní chladírně jatek číslo pět. V noci ze 13. na 14. února 1945 přiletí bombardéry. Když zajatci druhý den vylezou, město neexistuje. Musejí z trosek vynášet a pálit mrtvé.

Souběžně běží druhá rovina. Billy tvrdí, že se odpoutal v čase: přeskakuje mezi svým dětstvím, válkou, poválečným životem optika v Iliu, vlastní smrtí a pobytem na planetě Tralfamador, kde ho drží v zoo spolu s herečkou Montanou Wildhackovou.

Tralfamadořané mu vysvětlí svůj pohled na svět: čas není řeka, ale krajina, kterou lze vidět celou najednou. Nikdo doopravdy neumírá, jen v jednom okamžiku není v pořádku. Proto se po každé zmínce o smrti říká jen „A tak to jde“. Ta věta v knize zazní přes stokrát – u desetitisíců mrtvých v Drážďanech i u bublinek v šampaňském.

Není nikde řečeno, jestli Tralfamador existuje, nebo jestli si ho Billy vymyslel, aby unesl, co viděl. Kniha to nechává otevřené, protože obojí vychází nastejno.

V troskách Drážďan je popraven Edgar Derby – slušný učitel, jediná morálně vzpřímená postava knihy – za to, že si z ruin vzal porcelánovou konvičku. Deset tisíc lidí zemřelo v ohni a jeden je zastřelen pro krádež nádobí. To je pointa, kterou Vonnegut o válce nabízí.

Poslední kapitola se vrátí k autorovi. Válka v Evropě skončila, zajatci vycházejí ven a nad zpustošeným městem se ozve pták: Pú-tí-fjút? Přesně tak, jak autor slíbil na začátku.

Jazykové prostředky:

prostý, úsporný jazyk, krátké odstavce
černý humor a ironie
vojenský slang a americká hovorovost
vědeckofantastická terminologie u tralfamadorských pasáží
refrén „A tak to jde“ (So it goes) – zazní přes stokrát
věcný, reportážní popis hrůzy bez zesilování

Tropy a figury:

refrén – „A tak to jde“ po každém úmrtí, až otupí a tím teprve zabolí
ironie a černý humor jako obranný mechanismus
symbol – jatka číslo pět jako místo, kde se přežije masakr
kontrast – banální detail vedle desetitisíců mrtvých
alegorie – tralfamadorský pohled na čas jako útěk před traumatem
antiklimax – hrdinské scény systematicky vyfouknuty

Kurt Vonnegut

Kurt Vonnegut (1922–2007), americký prozaik. Jako válečný zajatec přežil bombardování Drážďan v únoru 1945 právě v podzemní chladírně jatek číslo pět a poté musel z trosek vynášet mrtvé. Na knize o tom pracoval přes dvacet let. Jeho styl spojuje černý humor, sci-fi a hořkou skepsi k lidskému pokroku.

Další autorova díla:

Kolíbka
Groteska
Snídaně šampionů
Sirény z Titanu
Matka Noc
Galapágy

Literární kontext:

Americká poválečná próza a postmoderna. Román vyšel roku 1969 uprostřed protestů proti válce ve Vietnamu a stal se jedním z nejvlivnějších protiválečných textů 20. století. Formou (nespolehlivý vypravěč, roztříštěný čas, mísení žánrů) patří k základním dílům postmoderny.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.