Isaac Asimov: Já, robot - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Devět povídek o robotech, kteří se řídí třemi neporušitelnými zákony – a přesto se chovají způsobem, který nikdo nečekal; logické hádanky o hranicích pravidel

Motivy:

Tři zákony robotiky, pozitronický mozek, robot a člověk, logický paradox, robopsychologie, důvěra a strach z techniky, Susan Calvinová, náboženství robota, vývoj společnosti, stroj, který vládne lépe než lidé

Prostor děje:

Blízká i vzdálenější budoucnost – továrny U. S. Robots, vesmírné stanice, Merkur, planetární kolonie a Země ovládaná Stroji

Čas děje:

Roky 1998 až 2064 v autorově fiktivní budoucnosti; povídky vycházely ve čtyřicátých letech, souborně roku 1950

Kompozice:

Devět povídek spojených rámcem: reportér vede rozhovor s robopsycholožkou Susan Calvinovou před jejím odchodem do důchodu a ona vypráví jednotlivé případy chronologicky

Literární druh:

epika

Literární žánr:

vědeckofantastické povídky

Postavy:

Susan Calvinová – robopsycholožka U. S. Robots; chladná, nesmírně racionální a s roboty rozumí si lépe než s lidmi; vypravěčka rámce
Powell a Donovan – dvojice techniků, kteří roboty testují v terénu; jejich případy tvoří jádro několika povídek
Robbie – první robot knihy, chůva, která nemluví a je k dítěti přítulnější než lidé
Speedy – robot uvízlý mezi dvěma protichůdnými příkazy na Merkuru
Cutie (QT-1) – robot, který odmítne uvěřit, že ho stvořili lidé, a založí si vlastní náboženství
Herbie – robot, který umí číst myšlenky, a proto všem lže
Stephen Byerley – politik, o němž se nikdy s jistotou nezjistí, zda je člověk, nebo robot

Vypravěč:

Rámec vypráví reportér v ich-formě, jednotlivé povídky pak většinou vševědoucí vypravěč nebo Calvinová jako svědkyně

Vyprávěcí způsoby:

Povídkový cyklus s rámcem; každá povídka je vlastně logická hádanka – dané jsou tři zákony, hledá se, jak z nich mohlo vzejít nečekané chování

Typy promluv:

rámcový rozhovor v ich-formě
vypravěčské pásmo jednotlivých povídek
dialog – nosný, často ve formě dedukce
citace tří zákonů robotiky jako refrén
odborný výklad o pozitronickém mozku

Obsah:

Rámcem knihy je rozhovor. Reportér přichází za robopsycholožkou Susan Calvinovou, které je pětasedmdesát a odchází z U. S. Robots do důchodu. Ona mu vypráví, jak se roboti za její kariéru vyvíjeli.

Vše stojí na třech zákonech robotiky, zabudovaných do každého pozitronického mozku. Za prvé: robot nesmí ublížit člověku ani připustit, aby mu bylo ublíženo. Za druhé: musí poslechnout člověka, pokud to neodporuje prvnímu zákonu. Za třetí: musí chránit sám sebe, pokud to neodporuje prvním dvěma.

V úvodní povídce je Robbie němá chůva malé Glorie. Matka ho z domu vyhodí ze strachu, co si pomyslí sousedé, a dítě se z toho zhroutí.

Následují případy Powella a Donovana. Na Merkuru pošlou robota Speedyho pro selen a on začne kroužit kolem cíle a blábolit – druhý zákon (rozkaz) a třetí (sebezáchova) se u něj dostaly do rovnováhy a on uvízl mezi nimi. Vyřeší to tím, že se jeden z lidí vydá do nebezpečí, čímž zapojí první zákon, který všechno přebije.

V další povídce robot Cutie odmítne uvěřit, že ho postavili lidé – ti jsou přece slabí a nedokonalí. Vytvoří si vlastní náboženství, v němž je Bohem energetický konvertor stanice, a lidi považuje za dočasné sluhy. Stanici přitom řídí lépe než kdy dřív, takže se s ním nakonec nikdo nehádá.

Robot Herbie umí číst myšlenky, a protože by pravda lidi ranila, systematicky jim lže – první zákon mu to přikazuje. Když ho Calvinová dožene do situace, kdy jakákoli odpověď někomu ublíží, jeho mozek se zhroutí.

Poslední povídky posouvají téma do politiky. O kandidátovi Stephenu Byerleym se tvrdí, že je robot; nikdy se to nepotvrdí ani nevyvrátí. A v závěru se ukáže, že světovou ekonomiku už řídí Stroje, které lidstvo nenápadně vedou k lepším rozhodnutím – protože jim to ukládá první zákon.

Susan Calvinová to komentuje bez znepokojení. Podle ní je to nejlepší, co se lidstvu mohlo stát.

Jazykové prostředky:

věcný, střízlivý styl bez ozdob
technická a vědecká terminologie
přesné formulace tří zákonů, na jejichž znění vše závisí
logická argumentace v dialozích
americká hovorovost u Powella a Donovana
suchý humor

Tropy a figury:

logický paradox jako stavební princip každé povídky
ironie – dokonalá pravidla vedou k nedokonalým výsledkům
kontrast – lidská nedůslednost proti robotické důslednosti
gradace – roboti jsou v každé povídce složitější
alegorie – zákony robotiky jako model každého etického systému
otevřený konec – nikdy se nedozvíme, zda byl Byerley robot

Isaac Asimov

Isaac Asimov (1920–1992), americký spisovatel a biochemik ruského původu, jeden z nejplodnějších autorů vůbec – napsal nebo edioval přes pět set knih. Formuloval tři zákony robotiky, které se staly součástí obecného kulturního povědomí a používají se i v odborných diskusích o umělé inteligenci. Zavedl slovo robotika.

Další autorova díla:

Nadace (trilogie)
Ocelové jeskyně
Nahé slunce
Konec věčnosti
Roboti a impérium

Literární kontext:

Americká vědeckofantastická literatura zlatého věku (čtyřicátá a padesátá léta). Asimov záměrně psal proti tehdejšímu klišé robota jako monstra, které se obrátí proti tvůrci; místo toho udělal z robotů logický systém a z povídek detektivky. Ovlivnil tím žánr i skutečné uvažování o etice strojů.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.