Absurdita války, byrokratická mašinérie, která drtí jedince, a snaha o zachování zdravého rozumu v šíleném světě.
Ostrov Pianosa ve Středozemním moři (letecká základna USA), Řím.
Druhá světová válka (cca 1944), závěrečná fáze italské fronty.
Nelineární, roztříštěná, mozaikovitá. Děj se neustále vrací v kruzích k určitým traumatickým událostem (smrt Snowdena). Časté opakování scén z různých úhlů.
Epika
Satirický válečný román (černá komedie, absurdní román)
Er-forma (vševědoucí vypravěč), který často přebírá perspektivu Yossariana.
Vyprávěcí (epizody), Úvahový (absurdní logika), Dialogický (cyklické, nikam nevedoucí rozhovory).
Hlavním hrdinou je kapitán Yossarian, bombometčík amerického letectva, který slouží na základně na ostrově Pianosa. Yossarian není hrdina v tradičním slova smyslu; jeho jediným cílem je přežít válku a vrátit se domů. Je přesvědčen, že se ho všichni snaží zabít – neustálým posíláním na nebezpečné mise. Proti němu stojí nejen německá protiletecká obrana, ale především vlastní velitelé, plukovník Cathcart a podplukovník Korn, kteří neustále zvyšují povinný počet letů (z původních 25 až na 80), aby si vysloužili povýšení.
Yossarian se snaží z povinnosti vyvléknout všemi možnými způsoby: simuluje jaterní nemoc, posouvá linii fronty na mapě, nebo se snaží být prohlášen za blázna. Zde však naráží na Hlavu XXII (Catch-22). Podle tohoto předpisu může být voják propuštěn, pokud je blázen. Ale pokud o propuštění požádá s odůvodněním, že má strach o život při nebezpečných letech, dokazuje tím, že je psychicky zdravý (protože bát se smrti je racionální), a tudíž musí létat dál. Je to dokonalá past.
Román se skládá z mnoha epizod, které ukazují absurditu vojenského života. Setkáváme se s proviantním důstojníkem Milo Minderbinderem, který vytvoří obrovský syndikát M & M Enterprises. Ve jménu zisku nakupuje vejce na Maltě za 7 centů a prodává je armádě za 5 centů (a přesto vydělává díky složitým spekulacím). Jeho obchodní zájmy jdou tak daleko, že uzavře smlouvu s Němci a nechá bombardovat vlastní základnu, protože každý má svůj podíl.
V průběhu knihy umírá většina Yossarianových přátel (Nately, McWatt, Clevinger). Klíčovým traumatem je smrt střelce Snowdena, ke které se Yossarian ve vzpomínkách neustále vrací. Když konečně čtenář vidí celou scénu, zjistí, že Snowden byl v letadle roztrhán šrapnelem a Yossarian se marně snažil ošetřit jeho ránu na noze, zatímco mu vyhřezlo tajemství (vnitřnosti) z roztrženého břicha. Tato zkušenost Yossariana utvrdí v tom, že člověk je jen hmota.
V závěru knihy Yossarian odmítne dohodu s plukovníky (kteří ho chtějí poslat domů jako hrdinu, aby zakryli své chyby, pokud je bude chválit). Inspirován svým spolubydlícím Orrem, který se zdál být blázen, ale ve skutečnosti systematicky trénoval ztroskotání, aby mohl upádlovat do neutrálního Švédska, se Yossarian rozhodne dezertovat. Nasedá do člunu a vyráží na moře s nadějí na svobodu.
Joseph Heller (1923–1999) byl americký spisovatel a dramatik. Za druhé světové války sloužil jako bombometčík na Korsice, což inspirovalo tento román. Dílo psal 8 let. Patří k vlně americké poválečné literatury, která demytizuje válku (spolu s Vonnegutem či Mailerem).
Román vyšel v roce 1961. Je klíčovým dílem postmoderny a protiválečné satiry. Termín 'Hlava XXII' (Catch-22) zlidověl a používá se pro označení neřešitelné situace či byrokratické pasti.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců