Jonathan Swift: Gulliverovy cesty - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Satirický obraz lidské společnosti viděný očima cestovatele v cizích zemích

Motivy:

Relativita velikosti a moci, malichernost politických sporů, pýcha rozumu, kritika vědy odtržené od života, cizinec jako pozorovatel, lidská hrabivost a krutost, ideál rozumné společnosti, odcizení a mizantropie

Prostor děje:

Smyšlené země – Liliput, Brobdingnag, létající ostrov Laputa a země Hvajninimů; rámec tvoří Anglie

Čas děje:

První polovina 18. století; kniha vyšla roku 1726

Kompozice:

Román rozdělený do čtyř cest, z nichž každá je uzavřeným celkem s vlastní zemí a vlastním terčem satiry. Vyprávění má formu cestopisu a lodního deníku, s předstíranou věcností a přesnými údaji, což zesiluje komický účinek. Gradace směřuje od hravé satiry k stále temnějšímu pohledu na člověka

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Satirický (alegorický) román, cestopisný román

Postavy:

Lemuel Gulliver – lodní lékař a cestovatel; zpočátku zvědavý a přizpůsobivý pozorovatel, postupně stále rozčarovanější; po poslední cestě lidmi opovrhuje a raději se baví s koňmi.
Liliputáni – trpaslíci velcí jako palec; přes svou nepatrnost jsou ctižádostiví, intrikují a vedou války o to, z které strany se má rozbíjet vejce.
Obři z Brobdingnagu – rozumný a mírumilovný národ; jejich král je zděšen, když mu Gulliver popíše evropské války a střelný prach.
Laputané – obyvatelé létajícího ostrova, zahloubaní do matematiky a hudby; jsou tak zabraní do teorií, že neumí postavit ani rovný dům.
Hvajninimové – rozumní koně žijící v dokonalé, ctnostné a klidné společnosti bez lži a chamtivosti.
Jahuové – odporná lidem podobná zvířata, hrabivá a špinavá; Swiftův nejtvrdší obraz lidské přirozenosti.

Vypravěč:

Ich-forma (vypráví Gulliver)

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, Popisný, Úvahový, Informační

Typy promluv:

Vyprávění v první osobě – forma cestovatelských pamětí
Popis – detailní líčení cizích zemí a jejich zvyků
Dialog – rozhovory s panovníky a hostiteli
Úvaha – Gulliverovy komentáře k evropským poměrům

Obsah:

Lodní lékař Lemuel Gulliver ztroskotá a probudí se přivázaný k zemi tisíci provázky. Ocitl se v Liliputu, zemi lidí velkých jako palec. Získá si jejich přízeň, pomůže jim ve válce se sousedním ostrovem, ale brzy pozná, že u dvora se hodnosti rozdělují podle toho, kdo lépe skáče přes provaz, a že se dvě říše nenávidí kvůli tomu, z které strany se rozbíjí vejce. Když odmítne nepřítele zcela zničit, je obviněn ze zrady a musí prchnout. Na druhé cestě se dostane do Brobdingnagu, země obrů, kde je sám nepatrný jako hračka. Chovají ho jako kuriozitu a on si na vlastní kůži zažije, jak vypadá bezmoc. Když s hrdostí vypráví králi o evropských dějinách, politice a zbraních, panovník je zděšen a označí Evropany za nejzhoubnější havěť, jaká kdy lezla po zemi. Třetí cesta ho zavede na létající ostrov Laputa, jehož obyvatelé jsou tak ponoření do matematiky a hudby, že si je sluhové musí měchýřem připomínat, aby vnímali okolí. Na akademii v Lagadu vědci vážně pracují na získávání slunečních paprsků z okurek. Na ostrově Luggnagg pak Gulliver potká nesmrtelné Struldbrugy a zjistí, že věčný život bez věčného mládí je proklením. Na poslední cestě se dostane do země Hvajninimů, moudrých a ctnostných koní, kteří neznají lež ani chamtivost. Slouží jim odporná zvířata Jahuové, v nichž Gulliver s hrůzou pozná lidi. Chtěl by zůstat, ale je vykázán jako Jahu. Po návratu domů se Gulliver nedokáže vrátit k lidem. Snáší jen společnost svých koní ve stáji, vlastní rodinou se štítí a s hořkostí uzavírá, že nejhorší lidskou vlastností je pýcha.

Jazykové prostředky:

Věcný, střízlivý jazyk cestopisu, který kontrastuje s nesmyslností popisovaného
Přesné číselné údaje a míry dodávající zdání pravdivosti
Ironie a sarkasmus jako základní tón
Alegorie – cizí země jako zrcadlo Anglie
Kontrast měřítek – zvětšování a zmenšování jako nástroj kritiky
Parodie odborného a vědeckého stylu

Tropy a figury:

Alegorie – spor tupokonečníků a ostrokonečníků jako obraz náboženských válek
Ironie – vážný tón při popisu absurdit
Satira – zesměšnění dvora, politiky, práva i vědy
Hyperbola – zvětšení a zmenšení lidských vlastností
Symbol – Jahuové jako obraz nezkrocené lidské přirozenosti
Kontrast – rozumní koně proti nerozumným lidem

Jonathan Swift

Jonathan Swift se narodil roku 1667 v Dublinu a zemřel tamtéž roku 1745. Byl anglikánský duchovní irského původu, nakonec děkan katedrály svatého Patrika v Dublinu. Vedle kazatelské práce psal ostré politické pamflety a je považován za největšího satirika anglické literatury. Proslul také drastickým pamfletem Skromný návrh, v němž s předstíranou věcností navrhuje řešit irskou bídu prodejem dětí na maso. Trpěl Ménièrovou chorobou a v posledních letech ztratil duševní zdraví. Gulliverovy cesty vydal anonymně a dílo se okamžitě stalo úspěchem, čteným zároveň jako dobrodružná kniha i jako politická satira.

Další autorova díla:

Skromný návrh
Bitva knih
Pohádka o kádi

Literární kontext:

Gulliverovy cesty vznikly v období osvícenství a klasicismu, tedy v době, kdy literatura ráda používala rozum jako měřítko a satiru jako nástroj nápravy. Swift ovšem osvícenskou víru v rozum sám zpochybňuje: čtvrtá cesta ukazuje rozum bez citu jako nelidský a člověka jako tvora, který se rozumu jen podobá. Dílo navazuje na tradici cestopisných fikcí a utopií, ale obrací je v antiutopii. Kniha bývá vydávána zkráceně jako četba pro děti, čímž se z ostré satiry stává dobrodružný příběh. Vliv Swiftova postupu je patrný u Voltaira, Karla Čapka i George Orwella. Do češtiny ji přeložil mimo jiné Aloys Skoumal.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.