Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Soubor povídek o knihovnách, labyrintech a nekonečnu; próza, ve které je myšlenka příběhem a která změnila podobu moderní literatury
Labyrint, nekonečná knihovna, čas a jeho větvení, dvojnictví, smyšlené knihy a autoři, paměť, sen a skutečnost, zrcadla, osud, nekonečno
Prostory jsou většinou vymyšlené a nemožné – Knihovna složená z nekonečných šestibokých galerií, planeta Tlön, zahrada s rozvětvenými cestami; vedle nich argentinské předměstí a Buenos Aires
Čas je v povídkách často předmětem úvahy, ne prostředím; sbírka vyšla roku 1944 (spojením souborů Zahrada, v níž se cestičky rozvětvují a Vynálezy)
Soubor sedmnácti krátkých povídek ve dvou oddílech; každá je samostatná, spojuje je téma nekonečna, labyrintu a knihy
epika
povídkový soubor (fantastická próza, esejistická povídka)
Nejčastěji ich-forma učeného vypravěče stylizovaného do role badatele nebo recenzenta; text často předstírá, že je poznámka, doslov nebo zpráva
Povídky psané jako odborné pojednání, recenze neexistující knihy nebo encyklopedické heslo; fantastika vzniká z toho, že se nemožné podává naprosto věcně
Sbírka nemá souvislý děj – tvoří ji sedmnáct povídek. Nejznámější z nich stojí za shrnutí zvlášť.
Tlön, Uqbar, Orbis Tertius: vypravěč objeví v encyklopedii heslo o zemi, která neexistuje. Postupně se ukáže, že tajná společnost učenců vymýšlí celou planetu Tlön se vlastní filozofií a jazykem – a že se její výmysly začínají objevovat ve skutečném světě.
Pierre Menard, autor Quijota: fiktivní nekrolog o francouzském spisovateli, který se rozhodl znovu napsat Dona Quijota. Ne opsat – napsat znovu, sám ze sebe, doslova stejnými slovy. Vypravěč pak vážně srovnává Cervantesův a Menardův text a shledá Menardův nekonečně bohatším, protože ho psal o tři sta let později.
Zahrada, v níž se cestičky rozvětvují: čínský špion ve službách Německa je pronásledován britským důstojníkem. Uteče k sinologovi Stephenu Albertovi, který mu vysvětlí, že román jeho předka není zmatený – je to labyrint času, ve kterém se každou volbou uskuteční všechny možnosti zároveň. Špion ho pak zabije, aby jménem Albert předal Berlínu název města, které mají bombardovat.
Babylonská knihovna: vesmír je knihovna složená z nekonečných šestibokých galerií. Obsahuje všechny knihy, které lze složit z daných znaků – tedy i každou pravdu, každou lež a nekonečné množství nesmyslu. Knihovníci hledají tu jedinou, která by vysvětlila všechno, a šílí z toho.
Funes, muž se zázračnou pamětí: mladík po pádu z koně ochrne a získá dokonalou paměť. Pamatuje si každý list každého stromu, který kdy viděl, a proto nedokáže myslet – myšlení je zapomínání a zobecňování.
Kruhové ruiny: muž ve zbořeném chrámu se rozhodne vysnít jiného člověka a vdechnout mu život. Podaří se mu to. Nakonec zjistí, že i on sám je něčí sen.
Smrt a kompas: detektiv Lönnrot vyšetřuje sérii vražd, které skládají mystický obrazec. Rozluští systém a dojde na místo poslední vraždy – kde zjistí, že celý obrazec vymyslel jeho nepřítel jen proto, aby ho tam nalákal, a že poslední obětí je on sám.
Povídky spojuje jedna věc: skutečnost je labyrint, ve kterém člověk hledá řád – a když ho najde, bývá to řád, který ho zahubí.
Jorge Luis Borges (1899–1986), argentinský prozaik, básník a esejista, jedna z nejvlivnějších postav literatury 20. století. Pracoval jako knihovník a později ředitel argentinské Národní knihovny – v době, kdy už byl prakticky slepý, což sám označil za boží ironii. Nikdy nenapsal román; jeho formou je krátká povídka.
Latinskoamerická literatura 20. století, fantastická próza. Borges předchází boomu magického realismu a jeho vliv sahá dál – ovlivnil Eca, Calvina, Pynchona i postmoderní literaturu obecně. Odtud pochází představa literatury jako sítě textů, které odkazují jeden na druhý.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.