Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Soubor povídek o knihovnách, labyrintech a nekonečnu; próza, ve které je myšlenka příběhem a která změnila podobu moderní literatury
Labyrint, nekonečná knihovna, čas a jeho větvení, dvojnictví, smyšlené knihy a autoři, paměť, sen a skutečnost, zrcadla, osud, nekonečno
Prostory jsou většinou vymyšlené a nemožné – Knihovna složená z nekonečných šestibokých galerií, planeta Tlön, zahrada s rozvětvenými cestami; vedle nich argentinské předměstí a Buenos Aires
Čas je v povídkách často předmětem úvahy, ne prostředím; sbírka vyšla roku 1944 (spojením souborů Zahrada, v níž se cestičky rozvětvují a Vynálezy)
Soubor sedmnácti krátkých povídek ve dvou oddílech; každá je samostatná, spojuje je téma nekonečna, labyrintu a knihy
epika
povídkový soubor (fantastická próza, esejistická povídka)
Nejčastěji ich-forma učeného vypravěče stylizovaného do role badatele nebo recenzenta; text často předstírá, že je poznámka, doslov nebo zpráva
Povídky psané jako odborné pojednání, recenze neexistující knihy nebo encyklopedické heslo; fantastika vzniká z toho, že se nemožné podává naprosto věcně
Sbírka nemá souvislý děj. Tvoří ji sedmnáct povídek. Nejznámější z nich stojí za shrnutí zvlášť.
V povídce Tlön, Uqbar, Orbis Tertius vypravěč objeví v encyklopedii heslo o zemi, která neexistuje. Postupně se ukáže, že tajná společnost učenců vymýšlí celou planetu Tlön se vlastní filozofií a jazykem a že se její výmysly začínají objevovat ve skutečném světě.
Povídka Pierre Menard, autor Quijota má podobu fiktivního nekrologu o francouzském spisovateli, který se rozhodl znovu napsat Dona Quijota. Ne opsat, ale napsat znovu, sám ze sebe, doslova stejnými slovy. Vypravěč pak vážně srovnává Cervantesův a Menardův text a shledá Menardův nekonečně bohatším, protože ho psal o tři sta let později.
V povídce Zahrada, v níž se cestičky rozvětvují je čínský špion ve službách Německa pronásledován britským důstojníkem. Uteče k sinologovi Stephenu Albertovi, který mu vysvětlí, že román jeho předka není zmatený. Je to labyrint času, ve kterém se každou volbou uskuteční všechny možnosti zároveň. Špion ho pak zabije, aby jménem Albert předal Berlínu název města, které mají bombardovat.
Povídka Babylonská knihovna líčí vesmír jako knihovnu složenou z nekonečných šestibokých galerií. Obsahuje všechny knihy, které lze složit z daných znaků, tedy i každou pravdu, každou lež a nekonečné množství nesmyslu. Knihovníci hledají tu jedinou, která by vysvětlila všechno, a šílí z toho.
V povídce Funes, muž se zázračnou pamětí mladík po pádu z koně ochrne a získá dokonalou paměť. Pamatuje si každý list každého stromu, který kdy viděl, a proto nedokáže myslet. Myšlení je zapomínání a zobecňování.
V povídce Kruhové ruiny se muž ve zbořeném chrámu rozhodne vysnít jiného člověka a vdechnout mu život. Podaří se mu to. Nakonec zjistí, že i on sám je něčí sen.
V povídce Smrt a kompas detektiv Lönnrot vyšetřuje sérii vražd, které skládají mystický obrazec. Rozluští systém a dojde na místo poslední vraždy, kde zjistí, že celý obrazec vymyslel jeho nepřítel jen proto, aby ho tam nalákal, a že poslední obětí je on sám.
Povídky spojuje představa, že skutečnost je labyrint, ve kterém člověk hledá řád, a když ho najde, bývá to řád, který ho zahubí.
Jorge Luis Borges (1899 až 1986), argentinský prozaik, básník a esejista, jedna z nejvlivnějších postav literatury 20. století. Pracoval jako knihovník a později ředitel argentinské Národní knihovny, v době, kdy už byl prakticky slepý, což sám označil za boží ironii. Nikdy nenapsal román. Jeho formou je krátká povídka.
Latinskoamerická literatura 20. století, fantastická próza. Borges předchází boomu magického realismu a jeho vliv sahá dál. Ovlivnil Eca, Calvina, Pynchona i postmoderní literaturu obecně. Odtud pochází představa literatury jako sítě textů, které odkazují jeden na druhý.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.