Michal Ajvaz: Druhé město - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

V Praze existuje druhé město, do kterého vedou skryté vstupy; fantaskní próza o hranici mezi známým a neznámým světem

Motivy:

Druhé město v Praze, kniha s neznámým písmem, skryté vstupy, hranice světů, noční knihovna, bílý žralok, zelená socha, cizí jazyk, pokušení odejít, návrat nebo zůstat

Prostor děje:

Praha – knihkupectví, Karlův most, Petřín, půdy, tramvaje; a druhé město existující v týchž místech, jen posunuté o krok stranou

Čas děje:

Současnost, neurčená; román vyšel roku 1993

Kompozice:

Vyprávění v ich-formě bez pevné dějové linie; jednotlivé kapitoly jsou spíš samostatné výjevy spojené hrdinovým pátráním. Kompozice je snová, asociativní

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (fantaskní próza, magický realismus)

Postavy:

vypravěč – muž, který v antikvariátu najde knihu psanou neznámým písmem a od té chvíle nemá klid
obyvatelé druhého města – bytosti, které žijí ve stejné Praze, jen v jiné vrstvě; mají vlastní jazyk, náboženství a zvyky
žralok a další tvorové – v druhém městě se objevují v místech, kde je nikdo nečeká
žena z druhého města – postava, která hrdinu zve dál

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč popisuje nemožné věci naprosto věcným tónem, což je hlavní účinek knihy

Vyprávěcí způsoby:

Fantaskní próza vyprávěná realistickým jazykem; každý výjev je popsán s přesností, která ho činí uvěřitelným

Typy promluv:

ich-forma vypravěče – nosná
dialog – s bytostmi z druhého města
popisné pasáže fantaskních výjevů
úvaha o hranicích poznání

Obsah:

Vypravěč najde v antikvariátu knihu psanou písmem, které nezná a které se nepodobá ničemu na světě. Koupí ji a od té chvíle mu nedá pokoj.

Začne po jejím původu pátrat a zjistí, že v Praze existuje druhé město. Není nikde jinde – je přesně tady, v týchž ulicích a domech, jen posunuté o krok stranou. Vede do něj řada vstupů, které jsou celou dobu na očích a nikdo si jich nevšímá.

Hranice se najdou na podivných místech: za zdí, v šatníku, na půdě, v tramvaji, která zajede jinam. Kdo jednou ví, kam se dívat, vidí je všude.

Vypravěč do druhého města postupně proniká. Potkává tam bytosti, které mají vlastní jazyk, vlastní bohoslužby a vlastní zvyky, jež se řídí logikou, kterou nechápe. V noční knihovně se odehrávají obřady, v uličce plave žralok, na Petříně stojí zelená socha, jaká tam ve dne není.

Ajvaz to všechno popisuje naprosto věcně, jako by šlo o turistického průvodce. Právě proto to funguje – nic se nevysvětluje a nic se neomlouvá.

Postupně se ukáže, že druhé město hrdinu láká a zároveň ohrožuje. Kdo v něm zůstane příliš dlouho, ztratí cestu zpět a přestane rozumět tomu prvnímu.

Kniha končí volbou. Vypravěč stojí na hranici a musí se rozhodnout, jestli se vrátí do Prahy, kterou zná, nebo půjde dál. Román odpověď nedává.

Jazykové prostředky:

přesný, věcný jazyk aplikovaný na nemožné obrazy
dlouhá souvětí s bohatou obrazností
pražské reálie a topografie
neologismy a názvy z jazyka druhého města
absence vysvětlování – text nic neodůvodňuje
kontrast klidného tónu a obsahu

Tropy a figury:

symbol – druhé město jako to, co je vedle nás a co nevidíme
kontrast – všední Praha proti fantaskní vrstvě, která je s ní totožná
personifikace předmětů a míst
alegorie – hranice mezi poznaným a nepoznaným
surrealistická obraznost podaná realistickým jazykem
otevřený konec – volba mezi dvěma světy

Michal Ajvaz

Michal Ajvaz (*1949), český prozaik, básník a filozof, vystudovaný estetik a bohemista. Jeho próza pracuje s fantaskními obrazy v realistickém prostředí; bývá řazen k českému magickému realismu vedle Jiřího Kratochvila. Druhé město je jeho nejznámější kniha.

Další autorova díla:

Návrat starého varana
Prázdné ulice
Zlatý věk
Cesta na jih
Lucemburská zahrada

Literární kontext:

Česká próza devadesátých let, magický realismus a postmoderna. Kniha navazuje na tradici fantastické Prahy (Meyrink, Kafka, Arbes) a zároveň na latinskoamerický magický realismus. Bývá čtena jako alegorie poznávání – toho, co se stane, když člověk překročí hranici známého.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.