John Boyne: Chlapec v pruhovaném pyžamu - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace

Téma:

Absurdita a krutost holocaustu viděná nevinnýma očima dítěte.

Motivy:

nevinnost (dětská)
holocaust (Osvětim)
zakázané přátelství
plot (symbol rozdělení)
uniforma ('pruhované pyžamo')
vina a nevědomost
ztráta iluzí
rodina (pachatele)

Prostor děje:

Berlín a Ou-Svid (dětská komolenina jména Osvětim) – dům velitele tábora a prostor za plotem.

Čas děje:

Druhá světová válka (cca 1943–1944).

Kompozice:

Chronologická, vyprávěná z pohledu malého chlapce. Kniha má charakter bajky nebo paraboly.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Román (historická fikce, parabola pro mladé čtenáře)

Postavy:

Bruno – 9letý německý chlapec; syn velitele koncentračního tábora; je naivní, zvědavý, osamělý; absolutně nechápe, co se kolem něj děje; touží po dobrodružství a příteli.
Šmuel – 9letý židovský chlapec; vězeň v táboře; je hubený, smutný, vystrašený; narodil se ve stejný den jako Bruno; jejich setkání je ústředním bodem knihy.
Otec (Ralf) – Brunův otec; vysoký důstojník SS, velitel Osvětimi; je přísný, autoritativní; věří v nacistickou ideologii a svou práci; k rodině je chladný.
Matka (Elsa) – Brunova matka; snaží se chránit děti před realitou; postupně jí dochází hrůznost situace a psychicky se hroutí; nesouhlasí s otcovou prací.
Gretel – Brunova 12letá sestra; přezdívaná Beznadějný případ; zpočátku se zajímá jen o panenky, později propadá nacistické ideologii a fanatismu.

Vypravěč:

Er-forma, ale silně omezená na naivní, dětskou perspektivu Bruna. Vypravěč ví jen to, co ví Bruno.

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (z Brunova pohledu), Popisný.

Typy promluv:

Pásmo vypravěče – Filtrované přes Brunovo nechápavé vědomí.
Dialogy – Zejména mezi Brunem a Šmuelem, které ukazují jejich odlišné světy.
Vnitřní monology – Brunovy naivní úvahy a otázky, na které nedostává odpověď.

Obsah:

Devítiletý Bruno se vrací ze školy domů do Berlína a zjišťuje, že se celá rodina stěhuje. Jeho otec, vysoký důstojník, dostal novou, důležitou práci. Nový dům je na osamělém, ošklivém místě, kterému Bruno říká Ou-Svid. Z okna svého pokoje vidí vysoký plot z ostnatého drátu a za ním spoustu lidí v pruhovaných pyžamech. Nechápe, kdo to je, a myslí si, že je to nějaká farma.

Bruno se nudí, a tak se i přes zákaz vydá na průzkum podél plotu. Po dlouhé chůzi uvidí u plotu sedět malého chlapce ve stejném pyžamu. Jmenuje se Šmuel, je stejně starý jako Bruno a narodil se ve stejný den. Chlapci se začnou tajně scházet. Bruno mu nosí jídlo a povídají si přes plot, ačkoliv Bruno vůbec nerozumí Šmuelově situaci.

Jednoho dne Šmuel řekne Brunovi, že se mu ztratil tatínek. Bruno, který touží po dobrodružství, slíbí, že mu ho pomůže hledat. Šmuel mu přinese pruhované pyžamo a čepici. Bruno si je obleče, nechá své šaty u plotu a podhrabe se na druhou stranu.

V táboře je okamžitě šokován realitou – špínou, smutnými a hubenými lidmi a krutými vojáky. Než stihne odejít, vojáci oba chlapce i s davem dalších vězňů naženou do tmavé budovy. Řeknou jim, že jdou do sprchy. Bruno a Šmuel se v temnotě drží za ruce. V tu chvíli jsou vpuštěni do plynové komory. Román končí tím, že Brunova rodina po něm pátrá. Otec nakonec najde u plotu hromádku Brunova oblečení a dojde mu, co se stalo.

Jazykové prostředky:

Záměrně jednoduchý, dětský jazyk – Kontrastuje s hrůzností tématu.
Dětské komoleniny – 'Ou-Svid' (Auschwitz/Osvětim), 'Fůra' (Führer/Vůdce). Tento prvek vytváří tragickou ironii.
Tragická ironie – Čtenář ví mnohem více než Bruno a rozumí skutečnému významu událostí (plot, 'sprchy', kouř z komínů), zatímco Bruno je nechápe.
Minimalismus – Autor nepopisuje hrůzy přímo, nechává je působit skrze Brunovu nevědomost.

Tropy a figury:

Symbol – Plot: Fyzické i mentální rozdělení světa, které děti nechápou.
Symbol – 'Pruhované pyžamo': Symbol odlidštění vězňů, pro Bruna jen 'divné oblečení'.
Ironie – (Viz tragická ironie výše). Bruno si myslí, že Šmuel má na druhé straně přátele a hraje si.
Parabola – Celý příběh funguje jako morální ponaučení, nikoli jako realistický popis.

John Boyne

John Boyne (nar. 1971) je irský spisovatel, který píše romány pro dospělé i pro mládež. 'Chlapec v pruhovaném pyžamu' (2006) je jeho nejznámější knihou, která se stala celosvětovým bestsellerem a byla úspěšně zfilmována. Boyne se ve svých dílech často vrací k historickým tématům a zkoumá je z neobvyklých perspektiv. Kniha byla přijata s nadšením veřejností, ale i kritizována odborníky na holocaust za historické nepřesnosti (např. existence 9letého chlapce u plotu v Osvětimi je vysoce nepravděpodobná).

Další autorova díla:

Zůstaň, kde jsi, a pak odejdi
Chlapec na vrcholu hory
Zloděj času

Literární kontext:

Dílo patří do moderní (často YA - Young Adult) literatury s tématem holocaustu. Je to spíše parabola nebo bajka než realistický román. Jeho síla nespočívá v historické přesnosti, ale v emocionálním dopadu, který je dosažen skrze kontrast dětské nevinnosti a absolutního zla. Kniha je určena k tomu, aby mladé generaci přiblížila hrůzy války srozumitelnou a šokující formou.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.