Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Osud básníka Françoise Villona přenesený do třicátých let 20. století; politická revue o chudobě, moci a o tom, komu patří pravda
François Villon, chudoba a hadry, moc a spravedlnost, básník proti společnosti, koželuh a jeho dcerka, soud, písně a šansony, dobová politika, středověk jako maska současnosti, forbína
Středověká Paříž jako kulisa, pod níž průhledně prosvítá Praha třicátých let – ulice, krčmy, soudní síň, popraviště
Formálně 15. století, fakticky rok 1935 a nástup fašismu; premiéra roku 1935 v Osvobozeném divadle
Hra se zpěvy o dvou dějstvích s předscénami (forbínami), v nichž oba autoři vystupují mimo příběh a komentují současnost. Písně Jaroslava Ježka jsou plnohodnotnou součástí děje
drama
hra se zpěvy (politická revue)
Drama nemá vypravěče; funkci komentáře plní forbíny, v nichž autoři mluví přímo k divákům
Politická revue: historická látka slouží jako průhledná maska pro současnost. Střídají se dějové scény, písně a předscény s aktuálním komentářem
Hra přenáší postavu francouzského básníka Françoise Villona, tuláka a vyvrhele z 15. století, do prostředí, které je sice středověké, ale mluví a chová se jako Evropa třicátých let.
Villon žije mezi chudinou. Nemá nic než verše a bystrý jazyk a obojí používá proti těm, kdo mají majetek a moc. Miluje Jehanne a stojí proti měšťanům, kteří rozhodují o tom, co je právo.
Konflikt se vyostří kolem koželuha a jeho dcery. Villon se postaví na stranu těch, kdo nemají hlas, a mocní ho za to začnou stíhat – ne za to, co udělal, ale za to, co říká.
Následuje soud, který je zároveň nejostřejší částí hry. Justice se tu ukáže jako nástroj v rukou těch, kdo si ji platí, a rozsudek je jasný dřív, než začne líčení.
Mezi dějstvími vystupují Voskovec a Werich ve forbínách – předscénách, kde nehrají postavy, ale sami sebe. Mluví přímo k publiku o tom, co se právě děje v Německu a v Evropě, a spojitost s dějem hry nikomu neuniká.
Ježkovy písně nesou to podstatné. Refrény shrnují, oč jde, a některé z nich zlidověly natolik, že se zpívají dodnes bez znalosti hry.
Villon skončí tak, jak takové osudy končívají – rozsudkem. Hra ale nekončí porážkou: pointou je, že hadry, tedy ti, kdo nemají nic, mají pravdu, a že se to jednou ukáže.
Jiří Voskovec (1905–1981) a Jan Werich (1905–1980), autorská a herecká dvojice Osvobozeného divadla, které vedli od roku 1927. Spolu se skladatelem Jaroslavem Ježkem vytvořili zcela nový typ českého divadla – politickou revue s jazzem, improvizovanými forbínami a ostrou satirou. Roku 1938 museli emigrovat do USA.
Česká meziválečná dramatika, avantgardní a politické divadlo. Hra vznikla roku 1935, kdy se Osvobozené divadlo otevřeně obrátilo proti nastupujícímu fašismu. Villonův osud posloužil jako historická látka, přes kterou se dalo mluvit o současnosti – a divákům to bylo naprosto zřejmé.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.