Jiří Voskovec a Jan Werich: Balada z hadrů - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Osud básníka Françoise Villona přenesený do třicátých let 20. století; politická revue o chudobě, moci a o tom, komu patří pravda

Motivy:

François Villon, chudoba a hadry, moc a spravedlnost, básník proti společnosti, koželuh a jeho dcerka, soud, písně a šansony, dobová politika, středověk jako maska současnosti, forbína

Prostor děje:

Středověká Paříž jako kulisa, pod níž průhledně prosvítá Praha třicátých let – ulice, krčmy, soudní síň, popraviště

Čas děje:

Formálně 15. století, fakticky rok 1935 a nástup fašismu; premiéra roku 1935 v Osvobozeném divadle

Kompozice:

Hra se zpěvy o dvou dějstvích s předscénami (forbínami), v nichž oba autoři vystupují mimo příběh a komentují současnost. Písně Jaroslava Ježka jsou plnohodnotnou součástí děje

Literární druh:

drama

Literární žánr:

hra se zpěvy (politická revue)

Postavy:

François Villon – básník a tulák; chudý, bystrý a nepohodlný; hájí ty, kdo nemají hlas, a doplatí na to
Jehanne – dívka, kterou Villon miluje
koželuh a měšťané – ti, kdo mají majetek a rozhodují
soudce a představitelé moci – karikatury dobové justice
Voskovec a Werich ve forbínách – vystupují sami za sebe a mluví přímo k publiku o tom, co se právě děje v Evropě

Vypravěč:

Drama nemá vypravěče; funkci komentáře plní forbíny, v nichž autoři mluví přímo k divákům

Vyprávěcí způsoby:

Politická revue: historická látka slouží jako průhledná maska pro současnost. Střídají se dějové scény, písně a předscény s aktuálním komentářem

Typy promluv:

dialog – nosná forma
písně a šansony – Ježkova hudba, texty V+W
forbína – přímé oslovení publika mimo děj
monolog – Villonovy verše a obhajoby
soudní řeč

Obsah:

Hra přenáší postavu francouzského básníka Françoise Villona, tuláka a vyvrhele z 15. století, do prostředí, které je sice středověké, ale mluví a chová se jako Evropa třicátých let.

Villon žije mezi chudinou. Nemá nic než verše a bystrý jazyk a obojí používá proti těm, kdo mají majetek a moc. Miluje Jehanne a stojí proti měšťanům, kteří rozhodují o tom, co je právo.

Konflikt se vyostří kolem koželuha a jeho dcery. Villon se postaví na stranu těch, kdo nemají hlas, a mocní ho za to začnou stíhat – ne za to, co udělal, ale za to, co říká.

Následuje soud, který je zároveň nejostřejší částí hry. Justice se tu ukáže jako nástroj v rukou těch, kdo si ji platí, a rozsudek je jasný dřív, než začne líčení.

Mezi dějstvími vystupují Voskovec a Werich ve forbínách – předscénách, kde nehrají postavy, ale sami sebe. Mluví přímo k publiku o tom, co se právě děje v Německu a v Evropě, a spojitost s dějem hry nikomu neuniká.

Ježkovy písně nesou to podstatné. Refrény shrnují, oč jde, a některé z nich zlidověly natolik, že se zpívají dodnes bez znalosti hry.

Villon skončí tak, jak takové osudy končívají – rozsudkem. Hra ale nekončí porážkou: pointou je, že hadry, tedy ti, kdo nemají nic, mají pravdu, a že se to jednou ukáže.

Jazykové prostředky:

hovorová čeština třicátých let v ústech historických postav – záměrný anachronismus
slovní hříčky, kalambúry a jazyková komika typická pro V+W
písňové texty s vypointovanými refrény
dobové politické narážky
kontrast archaizujícího a zcela současného jazyka
citace a parafráze Villonových veršů

Tropy a figury:

alegorie – středověká Paříž jako Evropa třicátých let
ironie a politická satira
kontrast – bohatství proti hadrům
aktualizační anachronismus jako hlavní komický i politický prostředek
symbol – hadry jako znak těch, kdo nemají nic a přesto mají pravdu
pointa v písňovém refrénu

Jiří Voskovec a Jan Werich

Jiří Voskovec (1905–1981) a Jan Werich (1905–1980), autorská a herecká dvojice Osvobozeného divadla, které vedli od roku 1927. Spolu se skladatelem Jaroslavem Ježkem vytvořili zcela nový typ českého divadla – politickou revue s jazzem, improvizovanými forbínami a ostrou satirou. Roku 1938 museli emigrovat do USA.

Další autorova díla:

Vest pocket revue
Osel a stín
Kat a blázen
Rub a líc
Těžká Barbora
Nebe na zemi

Literární kontext:

Česká meziválečná dramatika, avantgardní a politické divadlo. Hra vznikla roku 1935, kdy se Osvobozené divadlo otevřeně obrátilo proti nastupujícímu fašismu. Villonův osud posloužil jako historická látka, přes kterou se dalo mluvit o současnosti – a divákům to bylo naprosto zřejmé.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.