Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Divadelní záznam (1:50:39; česky)
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Osud básníka Françoise Villona přenesený do třicátých let 20. století; politická revue o chudobě, moci a o tom, komu patří pravda
François Villon, chudoba a hadry, moc a spravedlnost, básník proti společnosti, koželuh a jeho dcerka, soud, písně a šansony, dobová politika, středověk jako maska současnosti, forbína
Středověká Paříž jako kulisa, pod níž průhledně prosvítá Praha třicátých let – ulice, krčmy, soudní síň, popraviště
Formálně 15. století, fakticky rok 1935 a nástup fašismu; premiéra roku 1935 v Osvobozeném divadle
Hra se zpěvy o dvou dějstvích s předscénami (forbínami), v nichž oba autoři vystupují mimo příběh a komentují současnost. Písně Jaroslava Ježka jsou plnohodnotnou součástí děje
drama
hra se zpěvy (politická revue)
Drama nemá vypravěče; funkci komentáře plní forbíny, v nichž autoři mluví přímo k divákům
Politická revue: historická látka slouží jako průhledná maska pro současnost. Střídají se dějové scény, písně a předscény s aktuálním komentářem
Hra přenáší postavu francouzského básníka Françoise Villona, tuláka a vyvrhele z 15. století, do prostředí, které je sice středověké, ale mluví a chová se jako Evropa třicátých let.
Villon žije mezi chudinou. Nemá nic než verše a bystrý jazyk a obojí používá proti těm, kdo mají majetek a moc. Miluje Jehanne a stojí proti měšťanům, kteří rozhodují o tom, co je právo.
Konflikt se vyostří kolem koželuha a jeho dcery. Villon se postaví na stranu těch, kdo nemají hlas, a mocní ho za to začnou stíhat, ne za to, co udělal, ale za to, co říká.
Následuje soud, který je zároveň nejostřejší částí hry. Justice se tu ukáže jako nástroj v rukou těch, kdo si ji platí, a rozsudek je jasný dřív, než začne líčení.
Mezi dějstvími vystupují Voskovec a Werich ve forbínách, předscénách, kde nehrají postavy, ale sami sebe. Mluví přímo k publiku o tom, co se právě děje v Německu a v Evropě, a spojitost s dějem hry nikomu neuniká.
Ježkovy písně nesou to podstatné. Refrény shrnují, oč jde, a některé z nich zlidověly natolik, že se zpívají dodnes bez znalosti hry.
Villon skončí tak, jak takové osudy končívají, rozsudkem. Hra ale nekončí porážkou. Pointou je, že hadry, tedy ti, kdo nemají nic, mají pravdu, a že se to jednou ukáže.
Jiří Voskovec (1905 až 1981) a Jan Werich (1905 až 1980), autorská a herecká dvojice Osvobozeného divadla, které vedli od roku 1927. Spolu se skladatelem Jaroslavem Ježkem vytvořili zcela nový typ českého divadla, politickou revue s jazzem, improvizovanými forbínami a ostrou satirou. Roku 1938 museli emigrovat do USA.
Česká meziválečná dramatika, avantgardní a politické divadlo. Hra vznikla roku 1935, kdy se Osvobozené divadlo otevřeně obrátilo proti nastupujícímu fašismu. Villonův osud posloužil jako historická látka, přes kterou se dalo mluvit o současnosti, a divákům to bylo naprosto zřejmé.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.