Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita - rozbor díla

Téma:

Kritika cenzury, masmédií a konzumní společnosti, která potlačuje kritické myšlení a ničí kulturu (pálení knih).

Motivy:

• pálení knih
• oheň (jako ničivá i očistná síla)
• televize a zábava (interaktivní stěny)
• mechanický ohař (technologie proti člověku)
• paměť a tradice
• vzpoura jednotlivce
• jaderná válka

Prostor děje:

Neurčité americké město v budoucnosti.

Čas děje:

Budoucnost (po roce 2022, podle některých vydání 24. století).

Kompozice:

Tři části - 1. Ohniště a mlok, 2. Síto a písek, 3. Oheň se jasně hoří. Chronologická.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Antiutopický (dystopický) sci-fi román

Postavy:

• Guy Montag – Hlavní hrdina; požárník (fireman), jehož prací je pálit knihy; zpočátku je se svou prací spokojený, ale po setkání s Clarisse začne pochybovat; postupně se mění v rebela, zabije svého velitele a uteče; stává se ochráncem kultury.
• Clarisse McClellanová – Mladá sousedka (17 let); dívka, která miluje přírodu, povídá si s lidmi a ptá se proč, ne jak; pro společnost je blázen, pro Montaga inspirace; záhadně zmizí (zemře při nehodě).
• Kapitán Beatty – Velitel požárníků; sečtělý, inteligentní, ale cynický obhájce systému; knihy zná, ale považuje je za nebezpečné a matoucí; manipuluje Montagem a nakonec ho vyprovokuje k vraždě.
• Mildred Montagová – Guyova manželka; prázdná, povrchní žena závislá na televizních stěnách a lécích na spaní; představuje konformní společnost; udá vlastního manžela.
• Faber – Starý profesor literatury; zbabělý intelektuál, který se skrývá; pomáhá Montagovi pochopit smysl knih a organizovat odboj.
• Granger – Vůdce skupiny vyhnanců (knihomolů) v lesích; uchovávají knihy ve své paměti.

Vypravěč:

Er-forma (zaměřená na Montaga).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (akce), Úvahový (Montagovy pochybnosti), Popisný (futuristické město).

Typy promluv:

• Dialogy – Beattyho demagogické monology, Clarissiny naivní otázky.
• Vnitřní monology – Montagův boj se svědomím.

Obsah:

V budoucnosti je zakázáno číst a vlastnit knihy, protože prý činí lidi nešťastnými a nerovnými. Požárníci (Firemen) nehasí, ale zakládají požáry – pálí domy, kde se najdou knihy.

Guy Montag je požárník. Je spokojený, dokud nepotká sousedku Clarisse. Ta se ho ptá na věci, o kterých nikdy nepřemýšlel (např. jestli je šťastný). Montag si uvědomí, že jeho život s manželkou Mildred, která jen zírá na televizní stěny (rodinka) a polyká prášky, je prázdný.

Při jednom zásahu se stará žena rozhodne raději uhořet se svými knihami, než aby žila bez nich. Montaga to otřese. Tajně ukradne knihu a začne číst. Vyhledá starého profesora Fabera, aby mu pomohl textům porozumět. Společně vymyslí plán na zničení systému (nastrčit knihy do domů požárníků).

Kapitán Beatty Montaga podezřívá. Nakonec přijede hasičský vůz před Montagův dům – udala ho vlastní žena Mildred. Beatty nutí Montaga dům zapálit plamenometem. Montag to udělá, ale když mu Beatty vyhrožuje, že najde Fabera, Montag obrátí plamenomet proti Beattymu a zabije ho.

Montag je na útěku. Pronásleduje ho Mechanický ohař (robotický pes). S Faberovou pomocí se mu podaří zmást stopu a utéct řekou do lesů. Tam se setkává se skupinou vzdělanců vedenou Grangerem. Ti se učí knihy nazpaměť, aby je uchovali pro budoucnost (každý je chodící kniha).

Mezitím vypukne válka (která byla dlouho na spadnutí). Bombardéry zničí město během okamžiku jaderným útokem. Civilizace založená na zábavě a ignoranci lehne popelem. Montag a skupina knih se vydávají zpět k troskám města, aby pomohli přeživším vybudovat novou společnost, která se poučí z chyb minulosti (symbol Fénixe).

Jazykové prostředky:

• Symbolika – Oheň (zkáza i teplo), Fénix (znovuzrození), 451 °F (teplota vznícení papíru).
• Metafory – Knihy jako holubi, hadice jako velký hroznýš.
• Poetický jazyk – Bradbury používá bohatou obraznost i v popisu techniky.

Tropy a figury:

• Personifikace – Oheň je živý.
• Kontrast – Rychlá auta a hluk vs. ticho přírody.
• Oxymóron – Požárníci, kteří zakládají požáry.

Ray Bradbury

Ray Bradbury (1920–2012). Americký klasik sci-fi a fantasy. '451 stupňů Fahrenheita' (1953) je jeho nejslavnější román. Psal v době mccarthismu (hon na čarodějnice v USA), kdy hrozila cenzura. Varoval před televizí, která nahrazuje myšlení.

Další autorova díla:

• Marťanská kronika
• Ilustrovaný muž
• Pampeliškové víno

Literární kontext:

Zlatý věk sci-fi. Dystopická tradice (Orwell, Huxley). Varování před totalitou a technokracií.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský